„Tento týden jsem se vůbec nevyspal/a!“ Podobnou větu slýcháváme či říkáme poměrně často, zvlášť v období pololetí, které nám před pár dny skončilo. Jedná se již o jakousi studentskou frázi, nad kterou se jen tak někdo nepozastaví. Každý z nás má alespoň jednoho kamaráda, který spí tak pět hodin denně a možná i méně, pokud tím kamarádem nejsme zrovna my sami. Ať už je to tak nebo tak, není dobré spánek zanedbávat a nad těmito řečmi pouze mávnout rukou.
Potřebná délka spánku je pro každého z nás individuální, ale dle mnoha studií by měli náctiletí spát kolem osmi až devíti hodin a lidé mezi osmnácti a dvaceti pěti lety alespoň sedm. Každý z nás by měl vědět, kolik hodin denně potřebuje k tomu, aby se dobře vyspal, a mohl pak po celý den fungovat.
Nedostatek spánku může vést k mnoha problémům, které si nemusíme ani uvědomovat. V době, kdy spíme, se našemu tělu dostává nejen regenerace a odpočinku. Během spánku se z mozku také odplavují toxiny, které vznikly v průběhu dne, obnovují se nejen naše fyzické, ale i psychické síly, pracuje se na zdravé funkci mozku a mnohem více. Při dlouhodobém nedostatku spánku nám hrozí například Alzheimerova choroba, deprese, vysoký krevní tlak, obezita nebo mrtvice. Samozřejmě spánek je pouze jeden z mnoha faktorů způsobující tyto zdravotní problémy, ale rozhodně nepatří k těm, které bychom mohli opomíjet.
Dle studie zveřejněné v časopisu PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences, pozn. red.) množství a kvalita spánku velmi ovlivňuje studentské výsledky. Studie zjistila, že čím méně student každou noc spí, tím horší je jeho průměr známek. Konkrétně každá ztracená hodina z průměrného nočního spánku stála studenta pokles jeho GPA (grade point average/průměr známek, pozn. red.) 0,07 bodu. Neurovědec z Carnegie Mellon University a hlavní autor studie David Creswell řekl, že pokud student v noci spal méně než šest hodin, byl vliv na jeho známky ještě mnohem vyšší.
Když spíme, náš mozek si uchovává informace, které jsme se naučili. Nedostatek spánku a jeho špatná kvalita toto velmi ovlivňuje. K dobrému uchování informací je důležité spát dostatečně dlouho a nerušeně. Klíčový je v tomto procesu hluboký spánek, který by měl trvat okolo třinácti až dvaceti tří procent z celkové doby, kdy spíme. To je taky jeden z hlavních důvodů, proč nedostatek spánku nelze zachránit denními naps (šlofíky, pozn. red.), které mnoho studentů využívá ve svých „volných“ chvílích jako je odpoledka nebo jízda domů.
Důležité je mít správné spánkové návyky právě v dospívajícím věku, nejen proto, že při vývoji jsou tyto základní potřeby mnohonásobně důležitější, ale také pro zbytek života. Jak říká české přísloví: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš,“ ale také věta: „Těžko se zbavuje starých a zakořeněných zvyků.“