Až do chvíle, kdy mě téma tohoto čísla donutilo o tom přemýšlet, mě vlastně nikdy nenapadlo, jak často se v textech Davida Bowieho objevuje vesmír. V různých podobách, tvarech a významech. Pokusím se tedy popsat alespoň zlomek z této velké kosmické cesty, kterou za svůj život Bowie ušel.
Jeho posedlost vesmírem začala už debutem v roce 1967. Skladbu s názvem Space Oddity nahrál 20. června. Přesně měsíc před tím, než Neil Armstrong učinil svůj malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Píseň tehdy oslovila stanici BBC natolik, že se ji rozhodla použít jako podkres k vysílání této historické události. K tomu Bowie svolil, i když rozhodnutí televize považoval za poněkud zvláštní. Hrdina skladby – Major Tom – na konci své cesty do vesmíru totiž ztrácí kontakt se Zemí a zůstává tak navždy viset ve vzduchoprázdnu. Jeho pravý konec však nastal až později v Ashes to Ashes, kde se o něm mluví jako o feťákovi, který je „závislý na nebeském opojení“ a „je na dně“.
Space Oddity se v létě dostala na vrchol britské hitparády a poslala tak do širšího povědomí i svého autora. Myslím, že situace s BBC a přistáním na Měsíci vztah Bowie – vesmír dokonale vystihuje. Je metaforou, která v sobě zahrnuje existenciální hádanky, fantazie, dystopické noční můry, podobenství o technologii, sexu a slávě. Prostě jaksi přesahuje hranice běžné fascinace vesmírem, sci-fi a technologiemi. Jakoby se David psaním o vesmíru a vtělováním se do fikčních postav vyrovnával se svou osobností, která se mnohým zdála být jako z jiného světa.
Po Majoru Tomovi přichází Life on Mars? zpochybňující kulturu médií, konzumerismu a společenských očekávání. A pak už legendární Ziggy Stardust. Jeho prostřednictvím se Bowie stal androgynním mimozemšťanem a podařilo se mu tak vyjádřit několik důležitých poselství. Byl vtipem o nadlidských, až mesiášských vlastnostech, které publikum vkládá do rockových hvězd. Zároveň se však Bowie nikdy nestavěl nad svoje publikum. Když zpíval “I’m the space invader/I’ll be a rock’n’rollin’ bitch for you”, miliony lidí to považovaly za znak sounáležitosti a jakési solidarity. Jako mimozemšťan promlouval ke všem odcizeným, k těm, kteří se kvůli sexuálním preferencím, svým názorům nebo čemukoliv jinému cítili, jako by na Zemi spadli ze vzdálené planety. Jeho schopnost nadčasově promlouvat k mládeži můžeme ostatně sledovat třeba v knize o drogově závislé mládeži My děti ze stanice ZOO.
Bowieho vesmírná odysea skončila 10. ledna 2016 po dlouhém boji s rakovinou. Je však možné, že jenom opustil tuto Zemi a odletěl na svoji planetku 342843, která po něm v roce 1997 byla pojmenována.