Po konci druhé světové války se svět rozdělil na kapitalistický Západ, v čele se Spojenými státy, a komunistický Východ, vedený Sovětským svazem. Tyto dvě mocnosti měly naprosto odlišné představy o fungování světa, což vedlo nejen k vojenskému, ale i k politickému napětí. Toto období trvající zhruba od roku 1947 až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se nazývá studená válka.
Přestože ve studené válce nedošlo nikdy k přímému střetu mezi SSSR a USA, boje se odehrávaly na všech frontách. Kromě vojenských konfliktů panovala mezi státy rivalita ve sportu nebo technických pokrocích. Mimo jiné se Sovětský svaz se Spojenými státy předháněl, kdo dříve dobude vesmír. V takzvaných vesmírných závodech došlo za poměrně krátkou dobu k nevídaným úspěchům.
Všechno to začalo ještě za druhé světové války, kdy v nacistickém Německu vznikaly balistické rakety V-2. V roce 1945 se Američané dostali k technickým plánům těchto raket a mohli tak začít s vývojem vlastních. Stejné plány ale mělo i SSSR, které mělo kromě německých raketových odborníků k dispozici i hlavní centrum raketové techniky, Peenemünde. Díky tomu dokázali Sověti v polovině 50. let vyvinout výkonnější rakety než USA.
Na konci 50. let plánovali Američané vypustit první umělou družici Země. Sovětský svaz na sebe nenechal dlouho čekat a vzápětí oznámil stejné plány, které k překvapení Západu dotáhl do konce. Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Země – Sputnik 1 – na oběžnou dráhu. Tím odstartovaly vesmírné závody, ve kterých měl Sovětský svaz dlouhou dobu navrch. Necelý měsíc po Sputniku 1 vypustil Sputnik 2, na jehož palubě byl dokonce živý tvor – fena Lajka, ze které se posléze stala celebrita. Její podobizna se tiskla na pohlednice, poštovní známky a obaly od čokolád. To, že její mrtvé tělo obíhalo Zemi ještě půl roku, než zaniklo v atmosféře, soudruhy vůbec netrápilo.
Další triumf SSSR následoval 12. dubna 1961, kdy se Jurij Gagarin jakožto první člověk podíval do vesmíru. Tehdejší americký prezident se v květnu 1961 nechal slyšet, že další prvenství si už vzít nenechají a sdělil světu plány na vyslání člověka na Měsíc. I díky finančním a organizačním problémům Sovětského svazu Američané tohoto úspěchu dosáhli. Dne 20. července 1969 vkročili Neil Armstrong a Buzz Aldrin na povrch Měsíce.
Přistáním mise Apollo 11 na Měsíci v podstatě vesmírné závody vyvrcholily a o pár let později obě velmoci vyslaly společnou vesmírnou misi Sojuz-Apollo. Přestože oficiálně studená válka skončila až rozpadem SSSR, byla tato mise velkým politickým symbolem.
Kdo tedy vyhrál tento souboj? Na konci 80. let se vztahy mezi Západem a Východem začaly uvolňovat, ale napětí mezi (dnes již) Ruskem a Západem přetrvává dodnes. Rozpad Sovětského svazu, způsobený hlavně jeho hospodářskými potížemi, postavil USA do popředí. Dá se ale hovořit o vítězství? Jediné, co je jisté, je, že si vesmírné závody i studená válka vyžádaly mnoho obětí na lidských (i zvířecích) životech. Na druhou stranu je nutné říci, že bez tohoto soupeření by lidstvo nepokročilo ve vědě a vesmírném výzkumu tak rychlým tempem.