rozhovor s absolventem Dominicem Stočesem
Student dvou vysokých škol a absolvent našeho gymnázia Dominic Stočes nám do tohoto čísla poskytl rozhovor týkající se nejen jeho zkušeností na Arabské, ale i jeho současného studia vysokých škol. Také jsme se ho ptali, co si myslí o současném vládním přístupu k mladé generaci. Konkrétně jsme se bavili o konsolidačním balíčku a jeho vlivu na studenty.
Jaký byl váš přístup ke studiu? Jaký jste byl student?
Já jsem byl vždy zaměřený na studium, protože moc jiných možností ani nemám. Na gympl jsem chtěl sám od sebe, na Arabské jsem si vybral přírodovědné zaměření a už jsem tam začal studovat s tím, že jsem počítal s nějakým dalším navazujícím studiem na vysoké škole. Takže jsem se hodně soustředil na předměty, které mě bavily, jako fyzika, matematika a tak dál.
Kdo byl váš oblíbený profesor ?
Já jsem měl hodně rád paní profesorku Urzovou, protože mě měla na fyziku a to byl takový můj hlavní zájem. A když teď vzpomínám zpětně, tak jsem měl hodně rád paní profesorku Petříčkovou (čeština) nebo paní profesorku Hniličkovou (ZSV). Dále třeba paní profesorka Loužecká mě hodně ovlivnila. Asi na škole nebyl nikdo, kdo by mi nevyhovoval nebo mi vysloveně vadil.
Kdybyste si měl vybrat střední školu znovu, byla by to Arabská?
Jo, určitě. Vybral bych si ji znova, stoprocentně. Já jsem se rozhodoval mezi Botičskou a Arabskou. Na Botičskou jsem chtěl mnohem dýl, měl jsem o ní větší ponětí. A říkal jsem si, tak to je ta škola, na kterou chci. A nakonec jsem to na poslední chvíli změnil a bylo to podle mě skvělý rozhodnutí.
mým cílem bylo studovat na Matfyzu
Kdy jste se rozhodl, co chcete studovat za vysokou?
Já jsem to měl naplánované, řekl bych, už od prváku, druháku. Vždycky mě bavily přírodní vědy. Šla mi matematika a přišlo mi, že co mě nejvíce baví, je fyzika a chemie. A postupem času jsem se profiloval spíše na tu fyzikální stranu. Takže mým cílem bylo studovat na Matfyzu.
Jak byste porovnal studium vysoké školy a gymnázia ?
Já už jsem tedy vystřídal více vysokých škol. Ale řekl bych, že pokud je to v něčem jiné, tak ve způsobu výuky a hlavně v porozumění věcem. Protože když se na to zpětně podívám, tak střední škola pro mě byla taková hodně systematická. Bylo tam mnoho tematických okruhů, které spolu nijak nesouvisely. To jsem se naučil a šel jsem dál na další věc a další věc. A na vysoké škole mám pocit, že je to všechno propojené. Jde tu hodně o kontext a o chápání celku, ne těch jednotlivostí. Což mi dělá někdy trošku problém, ale na to jsem si zvykl. Všechno souvisí se vším. V tom je asi největší rozdíl.
Ale stejně jsem si říkal, že jsem možná narazil na nějaký svůj limit.
Vy jste zmiňoval, že jste vystřídal několik vysokých škol. Co jste tedy studoval ?
Já jsem začal na Matfyzu, studoval jsem fyziku. A po prvním semestru jsem skončil, selhal jsem tehdy na programování. Já jsem studoval za covidu, takže to byly všechny přednášky online a já jsem na té škole ani nebyl. Ale stejně jsem si říkal, že jsem možná narazil na nějaký svůj limit.
Pak jsem přemýšlel, co dál. A jak jsem říkal, tak mě na Arabské bavily Základy společenských věd a vždycky mě zajímala politika. Tak jsem si řekl, že bych zkusil politologii. Ale nechtěl jsem úplně opustit svůj zájem o matematiku a celkově přírodní vědy. Tak jsem si k tomu vzal ještě ekonomii, což je takový doplněk pro mě, kde využiju alespoň tu matematiku. Mrzí mě, že jsem přišel o přírodní vědy úplně, ale bohužel. Takže teď studuji na FSV (Fakulta sociálních věd, pozn. red.) politologii a mezinárodní vztahy a na VŠE (Vysoká škola ekonomická, pozn. red.) ekonomii.
Mám mnohem méně času
Jak moc je náročné studovat dvě vysoké školy najednou?
Asi záleží, jaký k tomu máte přístup. Mně přijde, že studovat tyhle dvě školy v kombinaci je podobně náročné, jako pro mě byl Matfyz. A nevidím, že by to bylo o tolik náročnější, ale časově. Mám mnohem méně času, než jsem měl při studiu Matfyzu, a musím trávit mnohem více času učením nebo ve škole na samotných přednáškách. Ale co se týče intelektuálních dovedností, tak mi to přijde podobné, jako již zmiňovaný Matfyz.
Při studiu dvou oborů je škola hlavní náplní vašeho života, takže tu není tolik času třeba na práci. Což neznamená, že bych nedělal nic jiného. Já mám relativně volné víkendy, takže se to dá zvládnout.
Liší se nějak zásadně od sebe VŠE a FSV ?
Určitě. Já bych řekl, že na FSV je hodně vidět, jak je ta fakulta relativně nová. Ten přístup mi přijde modernější, pro mě je ta škola velmi inspirativní. Ne, že by byla VŠE nějaké špatné, to ne, ale je to rozdíl. Ta fakulta je i menší. VŠE je obrovská škola, i když v tom mém oboru není zas tak moc lidí. Rozdíl je také ve stylu výuky. Na politologii jsou hlavně semináře a přednášky. VŠE je víc o cvičení, různých pracích v průběhu semestru, průběžných testech a tak. V tom je hlavní rozdíl.
studenti jsou velmi heterogenní skupina
Vláda do svého konsolidačního balíčku zahrnula i zrušení levnější daně pro studenty. Bylo to podle vás nutné? Myslíte si, že šlo peníze ušetřit jinde a jinak ?
Ta otázka, jestli je to nutné, je vlastně docela zajímavá. Asi vysloveně nutné z těch jednotlivých opatření nebylo nic, ale jasné je, že ten balíček byl nutný jako celek. Ta situace je taková, že pokud bychom nic neudělali, tak v budoucnu by to mělo mnohem větší důsledky než zrušení studentské slevy.
Často jsem slyšel argument: „Proč se šetří na studentech, když například vinařům se odpustila daň nebo jiné skupiny nejsou tak zasažené.“ Ale na druhou stranu, když se pak podívám, tak si myslím, že je trošku zavádějící spolu tyto opatření porovnávat. Protože samozřejmě každý má jiný zásah a jiný finanční obnos a přijde mi, že ta daňová sleva na studenta není zas tak podstatná. Vychází to na nějaké čtyři tisíce za rok.
Co se týče mé zkušenosti, já jsem tu slevu nikdy nepoužil. Mě vždy stačila sleva daňového poplatníka. Což samozřejmě nechci nějak generalizovat, že studenti obecně nepoužívají tuhle slevu. Ale moje máma dělá účetnictví a má mnoho studentů, kterým účetnictví dělá. A říkala, že je to velmi málo využívané. Takže z mého pohledu je to dost nepodstatné. Ale samozřejmě je hrozně těžké toto generalizovat, protože studenti jsou velmi heterogenní skupina.
Vláda se hájí tvrzením, že tuto slevu využívají hlavně lidé, kteří jsou na vysoké škole zapsáni pouze pro status studenta. Co si o tom myslíte vy?
Nemám k dispozici žádná data, která by mi to potvrdila.
Ve svém okolí mám lidi, kteří když pracují, tak se nejedná o jejich hlavní náplň, tou je to studium. (Jde tedy samozřejmě pouze o mou sociální bublinu.) A v tu chvíli se většinou nedostanou ani na tu hranici, aby tu slevu použili, a tím pádem ji vlastně nevyužívají. Z čehož vyplývá, že asi budou někteří lidé, kteří si dělají ten status studenta pouze kvůli tomu, aby mohli využívat tyto slevy. I když si nemyslím, že je ta sleva tak zásadní, aby měl někdo tu tendenci si prodlužovat studium.
Je tedy při studiu průměrné vysoké školy možné na slevu dosáhnout?
Já osobně na ni nedosáhnu a myslím si, že ani při studiu na mnohých jiných školách to možné není. Řekl bych, že u oborů, které vyžadují prezenční studium, je těžké vydělávat měsíčně minimální mzdu. Což by měla být nějaká hranice, kterou vydělávají lidé, kteří nestudují a je to jejich hlavní náplní. Ale na druhou stranu je pravda, že u těch vyšších ročníků po bakalářském titulu (tam jsem se ještě nedostal) už je to sporné. Samozřejmě tam už studenti vydělávají určitě víc. Já bych ale řekl, že podpora studentů by se měla dělat jinou formou a jinými prostředky, než je sleva na dani. Protože již zmiňované zneužití je možné a hlavně z mého pohledu by studenti měli fungovat na principu, že škola bude nějak finančně oceňovat jejich znalosti a výkony. Jako to třeba funguje na některých západních univerzitách. Různá stipendia nebo podobné podpory, které jsou v Česku velmi nízké. V Česku na univerzitě nedosáhnete na taková stipendia a výhody, které by vás učinily samostatným. Ta práce tam vždycky nutná je.
Zastáváte tedy názor, že vláda zapomíná na mladou generaci?
Já bych řekl, že z toho, že zruší slevu na studenta, neplyne, že vláda na studenty nebo mladou generaci zapomíná. To, jestli na ně zapomíná v jiných otázkách nebo obecně, už je mnohem spornější.
První problém, který já tam vidím, je, že skupina mladých lidí je hodně heterogenní. Já mám problém najít v té skupině nějaký společný zájem, ale obecně platí, že mladší generace mají menší zastání v politice obecně.
A to je podle mě z toho důvodu, že nejsou nějak sjednocení a neplyne z nich nějaká jednotná síla. Samozřejmě mladí lidé jsou kritičtější a radikálnější. A to je podle mě i důvod, proč se politikům často težko pracuje s takovou skupinou a nebo s nimi vůbec pracovat nechtějí.
Takže bych řekl, že v nějakém ohledu ano, zapomínají, ale pokud bych měl vypíchnout jednu věc, tak je to určitě školství. Viděli jsme to teď se středními školami, vidíme to podle mě i s vysokými. Je vidět, jak většina škol zaostává, nedosahuje těch nejvyšších příček. V tomhle ohledu dost významně zaostáváme i oproti ostatním státům a v tomhle dle mého názoru vláda zapomněla na současnou generaci.