Like you’re not really happy but you don’t wanna die.
Studují nebo právě dostudovali a podle všeho by měli být touhle dobou plní energie a nápadů. A taky vědět, co očekávají od života a jak s ním naložit. Oni ale naopak ztrácejí motivaci cokoliv dělat. Přehnaně se srovnávají s vrstevníky a místo toho, aby si „dobu neomezených možností” užívali, zůstávají spíš přehlceni a paralyzováni.
Takhle svoje pocity popisují mladí lidé, kteří prochází psychickým propadem, který populární psychologie popisuje jako krizi mladého věku. Tohle životní období se z pohledu většiny z nás sice zdá hodně daleko a na první pohled to nevypadá, že by se nás mělo jakkoliv týkat. Když se na to ale podíváme trochu jinak, zjistíme, že to s našimi životy vlastně může souviset o něco víc, než jsme čekali. Příčinou tohoto problému bývají totiž převážně věci, které minimálně velká část z nás, ne-li všichni, už teď zažíváme. Je tedy dost možné, že když se s nimi seznámíme nyní, může to vlastně sloužit jako taková prevence. Začít můžeme třeba u nátlaku a očekávání našich rodičů, prarodičů nebo učitelů. Koho se nikdy nikdo už ve věku, kdy měl ještě spoustu času objevovat, co ho baví nezeptal, čím chce být, až vyroste. Není to samozřejmě nic tak špatného.
Dokud to nepřeroste v přesvědčení, že si musíme vybrat jednu jedinou z těch mnoha možností, které máme a že jiné životní cesty nám tím budou zapovězeny.
Své na tom samozřejmě zanechala i pandemie, kdy se najednou náš naplno rozjetý a nepřirozeně rychlý život zničehonic zastavil. A mnoho z nás začalo přehodnocovat a zpochybňovat spoustu věcí ve svém životě. Začali jsme taky trávit ještě více času na sociálních sítích. To je další jev, který nás s lidmi prožívajícími krizi mladého věku spojuje.
Sítě jako Instagram nebo TikTok nám nabízejí obrovské, nezvládnutelné množství obsahu. Člověk vidí ty krásné fotky nádherných lidí, kteří jsou úspěšní, mají partnera, cestují, jsou kreativní a produktivní a většina z nich ani nevypadá, že by o sobě někdy alespoň trochu pochybovala. To nás pak spíše demotivuje, než naopak (s tím je často spojený tzv. Fear of missing out, o kterém se zmíníme v dalším díle Prestižního podcastu).
Jsou tady samozřejmě taky další věci, které naší generaci trápí a zatěžují, jako třeba obavy z klimatické krize, nebo právě probíhající válka. Asi se shodneme, že toho je na náš věk prostě docela hodně.
A co s tím?
Celý článek se vás vlastně tak trochu snažím navést k tomu, abyste zkusili v novém roce trochu zpomalit. Pokud tedy máte nějaká novoroční předsevzetí, zkuste je letos trochu převrátit, a spíše svůj rozvrh odlehčit, než zatížit věcmi, které vám přinesou jenom další stres. Mysl můžete uvolnit taky nějakou uměleckou aktivitou nebo třeba meditací. K tomu určitě najdete inspiraci mimo jiné na výše očerňovaných sociálních sítích a možná tak i vaše for you page dostane o něco pozitivnější nádech:).