Tento časopis (kdybyste to přehlédli na titulní straně) nese název Prestižní student.
Proto jsme se rozhodli, že první číslo našeho časopisu bude z části zaměřeno právě na prestiž. V této úvaze se ohledně nadužívání tohoto slovíčka zamýšlím.
Prestiž. Každý to slovo již v životě zaslechl, a dovolím si odhadnout že to bylo právě ve vztahu s naší školou. Slovní spojení typu “prestižní žáci” nebo “prestižní škola” totiž nejsou fráze, které by se u nás používaly zřídka. Jsou ovšem na místě?
Naše škola rozhodně není dokonalá. Myslím, že jako student třetího ročníku si můžu dovolit takový výrok říct. Ovšem nemyslím to jako bezcílné kopnutí do Arabské, podle mého určitě existují věci, které by se daly zlepšit, nebo přidat, či případně ubrat. Jednak věci celoškolní, – například ISIC, který k nám v dohlednu určitě nezavítá. Nebo to jsou věci v rámci třídy – tam každý najde něco svého, co mu vadí či co by chtěl změnit. Případně i určité osoby, které pobyt na naší škole neusnadňují.
Na druhou stranu jsou i věci, kterých si na naší škole opravdu vážím. Od dobrého zázemí (nových tělocvičen, fitko, klubík, knihovna, …), různé akce (tématické cesty, exkurze, plesy a podobně) a samozřejmě tu jsou i lidé, bez kterých to nebylo ono. Každý má svého oblíbeného profesora, na kterého nedá dopustit. S lidmi se pojí i komunita, která sama dělá skvělé věci, od dobročinnosti (přestávka pro ukrajinu, beseda, sbírky), přes aktivitu (v soutěžích, SOČkách a tak), až po zábavu (GA night, aftery).
Celkově si myslím, že je naše škola dobrá. Jistě, vždycky tu bude nějaký ten soused, jehož tráva se bude zelenat více. To ale neznamená, že je Arabská špatná škola. Klidně bych si dovolil tvrdit, že výraz “prestižní” je na místě, ovšem v tom se skrývá nebezpečí. Nechci, abychom usnuli na vavřínech, a jenom se tím titulem plácali po rameni. Musíme si ho zasloužit.