Není žádným tajemstvím, že akademická sféra je v naší zemi dosti nenáviděnou a často velmi opomíjenou sociální vrstvou – někteří její odpůrci jsou dokonce schopni zajít tak daleko, že nešťastné akademiky veřejně urážejí a zesměšňují na sociálních sítích; a to i za úplné maličkosti.
Asi dva měsíce zpět vyvolal na platformě X (Twitter) skandál jeden z příspěvků, v němž jeho autor poukazuje na nedostatečné platové ohodnocení mnohých doktorandů a doktorů na českých vysokých školách – jakou lavinu nenávisti tím spustí, zřejmě nečekal.
Nespočet komentářů, který kritizoval hloupé a nepotřebné obory na ještě zbytečnějších fakultách nenabíral konce; nadto se objevily i názory, že by se studium podobně „užitečných“ oborů mělo hradit tzv. „z vlastní kapsy“, aby nebyl zatěžován státní rozpočet. Vlna kritiky byla namířena především na humanitně orientované obory, které jsou podle některých, zřejmě velmi erudovaných komentujících, až směšně jednoduché a pro společnost absolutně irelevantní – postrádá tudíž jakýkoliv smysl je na vysokých školách vyučovat.
Na popud této kauzy se rektorát Univerzity Karlovy rozhodl (na přání všech již výše zmíněných „myslitelů“) přijít s neočekávaným a lehce razantním krokem – zastavuje provoz téměř všech (především humanitních) fakult UK, aby měli studenti prostor se rozvíjet v důležitých a společensky potřebných oblastech vysokoškolského vzdělání – na výběr má tedy zájemce o studium na „Karlovce“ z těchto fakult: lékařské, právnické, teologické a přírodovědecké. Ostatní ústavy byly, k velkému zděšení některých lidí, na dobu neurčitou uzavřeny a jejich pracovníci propuštěni – tato skutečnost již dovedla řadu akademiků ke změně působiště: mezi nejoblíbenější patří vysoké školy v Německu, Anglii, Belgii a Nizozemsku, kde si většinová společnost (narozdíl od nás) humanitně zaměřených lidí váží a dokáže je i adekvátně platově ohodnotit.
Za rozhodnutí defacto vykázat část vysokoškolské inteligence ze země se dostalo rektorátu UK od zasvěcených nemalé kritiky; dle jejich názoru byl tento krok ze strany vedení univerzity (bezpochyby) předem nepromyšlený a jednalo se o pouhé podlehnutí tlaku veřejnosti. Rovněž někteří poukazují na historickou paralelu s dobou pobělohorskou, kdy do emigrace z českých zemí odešlo mnoho vzdělaných lidí v čele s Janem Amosem Komenským.