Navštivte náš stánek a podpořte nás i novináře po celém světě
Koupí placky samozřejmě pomáháte hlavně chodu naší redakce a sobě (budete s ní víc cool). Tentokrát jsme se však rozhodli, že se přidáme k charitativnímu stánku s jídlem a o výdělek se rozdělíme. Dvacet procent z každé prodané placky (malá za 35 Kč, velká za 40 Kč) za vás pošleme organizaci Reporters sans fronières, česky Reportéři bez hranic, která pečuje o právo každého člověka na přístup ke svobodným informacím.
Kdo jsou Reportéři bez hranic?
Reportéři bez hranic je mezinárodní nezisková organizace založená v Paříži roku 1985 čtyřmi novináři. Své fungování opírá především o článek 19 Listiny základních lidských práv a svobod (v české verzi se jedná o článek 17). Ten zní takto: Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory bez zásahů a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoliv prostředky a bez ohledu na hranice státu.
Co všechno dělají?
Reportéři bez hranic pracují v mnoha oblastech, a jak sami uvádí, rozpětí jejich aktivit začíná v kanceláři generálního tajemníka OSN a končí kdesi v údolích Afghánistánu. Pokouší se dosáhnout odblokování cenzurovaných webů, vyzývají mezinárodní organizace, občany i státní představitele k odsouzení útoků na svobodu a také jednají s vládami a vytváří pro ně právní doporučení s cílem posílit právní ochranu svobody tisku v jednotlivých státech. Všechny tyto aktivity jim usnadňuje status při OSN, UNESCO či Radě Evropy. Starají se ale i o novináře jako jednotlivce. V nebezpečných oblastech jim poskytují pojištění a ochranné prostředky jako helmy a neprůstřelné vesty. V případě potřeby jim pomáhají s právními kroky nebo žádostmi o azyl, jsou-li nuceni opustitsvou zem.
Co se jim už povedlo?
Úspěchů dosáhli Reportéři bez hranic za téměř 50 let svého fungování mnoho. Za ten největší by se možná dalo považovat každodenní nasazení a kooperace všech pracovníků.
Za ty nejzásadnější považuje sama organizace zahájení různých kampaní s mezinárodním dopadem. Například výzvu k bojkotu olympijských her v čínském Pekingu v roce 2008 nebo kroky, které vedly k propuštění vězněných novinářů. Mezi těmi byl například francouzský novinář Hervé Ghesquière, vězněný Talibanem (spolu s kolegou Stéphanem Taponierem a řidičem) v Afghánistánu.