V minulých dvou dílech jsem psal o titánech polistopadové politické scény. Nyní je čas podívat se na jednoho politického kostlivce ve skříni – KSČM.
Komunistická strana Československá, dnes známá jako Komunistická strana Čech a Moravy, vznikla ve 20. století jako jedna z odnoží dělnických, krajně levicových politických organizací. U nás měla neomezenou moc mezi lety 1948 a 1989 a následně držela několik mandátů v Poslanecké sněmovně až do roku 2021.
Strana je krajně levicová a autoritářská, klade důraz na centralismus (tj. snaha o co největší moc jedné instituce) a znárodnění všech podniků, nehledě na vlastníka. Snaží se podporovat pracující vrstvu obyvatel a vyrovnat nerovnost ve společnosti přerozdělováním bohatství. Je silně kritická vůči NATO a EU, ve svém programovém prohlášení uvádí dokonce i výstup z těchto organizací. Nicméně největší kritiku na jejich konto schytává kapitalistický Západ, a to zejména USA.
KSČM momentálně není ve vládě a má pouze jednu osobu vysoké politiky – europoslankyni a nynější předsedkyni KSČM Kateřinu Konečnou. Jak jsem již ale avizoval, KSČM má historii silných vůdců od soudruha Gottwalda po soudruha Husáka. Momentální trendy ale předpovídají, že si komunisté budou moci volit svého soudruha-vůdce leda tak ve své kanceláři v ulici Politických vězňů 9. I tak mají ale velké štěstí, jelikož v mnoha zemích Evropy by po studené válce byla jejich organizace rozpuštěna a zakázána.