Letošní Valentýn se nenesl pouze ve znamení zamilovanosti, romantických večeří a filmů. Někteří prožívali tento den v zamyšlení, tichu a hlavně o hladu. Na 14. února totiž v tomto roce vyšla i Popeleční středa, což je pojem, který asi leckterému z vás nic neřekne. Proto jsme se v redakci rozhodli pro lehce „edukativní“ článek, ve kterém se vám pokusíme shrnout některé pojmy, které jsou spjaty s nadcházejícími Velikonocemi.
Co jsou to ty Velikonoce?
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem vůbec, protože si věřící po celém světě připomínají vzkříšení Krista a jeho vítězství nad smrtí. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát jako nic zásadního, opak je pravdou – pokud by Ježíš dle tradice nezemřel za hříchy nás všech, nemohli bychom dojít ke spasení a žít po smrti věčný život v nebi.
A jak to tedy vlastně je?
Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst (neznamená to nutně, že nic nejíte, spíše si odříkáte něco, na čem jste hodně závislí), který vrcholí na Bílou sobotu. V tento den končí i tzv. Svatý týden (v tomto případě se nejedná o maturity, ty přicházejí až později), který započal v neděli před Bílou sobotou; tato neděle nese název Květná. Nejdůležitějšími dny Svatého týdne jsou Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle. A proč? Protože právě v noci ze čtvrtka na pátek přichází vrchol křesťanských Velikonoc – tzv. velikonoční triduum, tedy slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Možná je pro někoho lehce matoucí, že triduum (třídenní, pozn. red.) trvá od čtvrtka do neděle – to je však způsobené tím, že se dříve dny počítaly od západu do západu slunce, takže čtvrteční noc byla již považována za pátek.
Kdy a jak dlouho slavíme Velikonoce?
Velikonoce jsou bohužel pohyblivým svátkem, připadají tedy každoročně na jiné datum – to se v současnosti odvíjí od data prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Historicky ale vychází datum křesťanských Velikonoc z data židovského svátku Pesach – do hry nám tedy vstupoval tradiční židovský kalendář. Jednodušší to bohužel není ani s délkou oslav Velikonoc – existuje vícero možností, většinou se ale za tzv. „velikonoční dobu“ považuje dalších padesát dní po Velikonoční neděli, které vrcholí slavností Letnic.
Malý kalendář na závěr
Popeleční středa 14. února
Květná neděle 24. března
Svatý týden 25. – 31. března
Velikonoční pondělí 1. dubna
Letnice 19. května