Nedávno skončily jarní prázdniny, jež záhadným způsobem utekly jako několik hodin. Nejen žáci, ale i učitelé se již po prvních několika dnech zoufale shánějí po dalším volnu. Ovšem vše není až tak černobílé. Je tu totiž opět to období, kdy se příroda probouzí z dlouhého zimního spánku – ten by mnozí z nás jistě také ocenili. A ke mnohým změnám dochází nejen v přírodě, která nás obklopuje. Věci se mění dokonce i u nás studentů a pravděpodobně i našich profesorů.
Už jsou pomalu pryč dny, kdy všude leželo to bílé studené (čti: sníh) nebo, ve většině případů, už pouze bahno. Konečně se dostáváme do stádia, kdy můžeme bez problému dojet do školy. A dokonce i vlaky přišly o relevantní důvody psát „zpoždění z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek“. Chýlí se ke konci ty týdny, kdy jsme každé ráno byli nuceni vyrážet na tu mrazivou cestu do školy za úplné tmy. Rozednívá se dříve a člověka opouští představa, že na něj v každém křoví někdo číhá.
Kromě jiného, i svěží jarní rána nabízejí nám studentům možnost načerpat novou pozitivní energii a dobrou náladu. Což je skvělé, jelikož deficit začal některé z nás ovlivňovat a absence optimismu nás postupně začala znepokojovat. Tato naivní představa o lepších dnech, přívětivějších učitelích a motivaci vydrží sice jen krátce, ale zní přívětivě.
Ruku v ruce s delšími dny přichází i pár hodin k dobru na učení a zároveň i nové originální výmluvy, proč jej ještě na malou chvilku odsunout na vedlejší kolej. Ovšem, po nějaké době omámeni tímto lákadlem zjistíme, že čas je neúprosný. Všichni najednou intenzivně nestíháme. Ať už jako druháci ročníkovou práci či jako maturanti přípravy na ples a zkoušky.
Když už jsme u těch hodin, ani ony už nejsou tím jediným, co se dá ve třídě hypnotizovat. Objevují se nové podněty během některých vybraných předmětů (hlavně těch, kde nám schází pozornost a trvají rozhodně déle, než 45 minut). Novým rušivým elementem se stávají třeba sýkorky za oknem či berušky zatoulané ve třídě. Každý jejich pohyb je z neznámého důvodu zajímavější, než uspávající hlas vyučujícího.
Jaro je zkrátka obdobím nelehkých rozhodnutí. Na jedné straně svůdné vábení rozkvetlého světa, na straně druhé zkoušky a nestíhání, které by dokázaly zlomit i toho nejodolnějšího jedince. A tak se my, studenti, motáne v tomto začarovaném kruhu. Zoufale se snažíme vybalancovat touhu po chytání vitamínu D s veškerými blížícími se termíny.