V roce 1969 se povedlo nemožné a lidská noha poprvé vstoupila na povrch Měsíce. Příběh Neila Armstronga a jeho vesmírné posádky je celosvětově známý. Velmi rozšířené jsou ale i konspirační teorie, které celou událost popírají.
Spojené státy americké a Sovětský Svaz se ve dvacátém století neustále předháněly v jejich vesmírných úspěších. SSSR porážel USA dlouhou dobu na plné čáře. Sovětský svaz se pyšnil úspěchy počínaje první vesmírnou družicí a konče prvním člověkem, který se do vesmíru dostal. Spojené státy z toho samozřejmě nebyly dvakrát nadšené, a proto v roce 1961 oznámil tehdejší americký prezident John F. Kennedy ve svém proslovu ke kongresu plán o přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečném návratu.
V programu kosmických letů Apollo pracovalo více než čtyři sta tisíc vědců a na konci šedesátých let tento program stál Spojené státy více než pět miliard dolarů. Je tedy naprosto jasné, že neúspěch nebyl na místě.
Konspirační teorie popírající skutečnost přistání posádky Apolla 11 se opírají o několik zásadních bodů. Teorie vychází hlavně z faktu velké rivality mezi již zmiňovanými státy. Nespočet „porážek“ USA v tomto boji se dá považovat za adekvátní motivaci ke zfalšování přistání na Měsíci. Tato všeobecně známá skutečnost samozřejmě nestačí a spekulace stojí na několika dalších „důkazech“.
Konspirátoři poukazují na rozdíl v podrážkách bot astronautů a stop, které na Měsíci zanechaly. Podrážka je totiž podle dostupných fotografií čistě plochá, což se o stopách na povrchu Měsíce říci nedá. NASA se k tomuto vyjádřila tvrzením, že na botách byly ještě návleky, které způsobily tvar stop, a tím zvěsti vyvrátila.
Dalším podezřelým faktorem je světlo. Na fotografiích jsou astronauti osvětleni z jiné strany, než svítí slunce. K tomuto také existuje jisté vysvětlení. Sluneční světlo se totiž od povrchu Měsíce odráží a tím vzniká jakási iluze dalšího zdroje světla. Teoretikové si ale i přesto stojí za názorem, že na odraz je světlo až moc jasné.
Nejčastěji zmiňovaný proti-fakt je americká vlajka. Na Měsíci není vítr a tím pádem fotka vlající vlajky, kterou posádka na měsíci zapíchla, vyvolala mnoho pochybností. Zde přichází naprosto jednoduché vysvětlení, vlajka byla připevněna ke dvěma tyčím, které spolu svíraly pravý úhel a díky tomu na fotkách vypadá, jako by si krásně vlála ve vesmíru.
Na důvěryhodnosti nepřidal ani film Planeta opic, který vyšel pouze rok před přistáním na Měsíci. Skvělé filmařské dovednosti dovedly kvalitu filmu a důvěryhodnost snímků téměř k dokonalosti. Díky tomu si nemalé množství lidí začalo uvědomovat, že když je Planeta opic tak dobře natočená, mohlo se to samé stát i s falšováním přistání na Měsíci. Spekulacím přidal i živý přenos celé akce přímo z vesmíru až do našich televizí.
Tato teorie se skládá z mnoha dalších bodů, „důkazů“ a úvah. Jednou z nich je i spekulace, která tvrdí, že přistání na Měsíci mělo pouze odvést pozornost od v té době probíhající války ve Vietnamu. Přispívá tomu i fakt, že expedice na Měsíc skončily jen o tři roky dříve než zmiňovaný válečný konflikt, a to pravděpodobně kvůli obrovským finančním nákladům obou akcí.
Vesmír je pro nás všechny velkou záhadou a samotný Měsíc, vesmírné těleso, které je naší planetě nejblíže, není dodnes stoprocentně prozkoumán. A dokud tomu nebude jinak, můžeme se pouze dohadovat, zdali je na těchto teoriích jen trochu pravdy.