„A jaké si dáváš tentokrát novoroční předsevzetí?“ Jedna z nadužívaných otázek přesně v tom čase, kdy vám nekonečné vyptávání na vánoční dárky začne připadat poněkud pasé. Při vyslovení této věty se přemáhám, abych neprotočila oči a nespustila tím nekonečnou hádku plnou odkazů na staleté tradice a připodobňování mé maličkosti k tomu zelenému skřetovi, jenž trochu stornoval Vánoce.
Novoroční předsevzetí – aneb 365 dní dobrých úmyslů a 364 dní hledání co nejoriginálnějších výmluv, proč zrovna dnes nemůžete cvičit. Jednou z nich může být například neexistence pojmu „Netflix and squat“ (jen pro inspiraci, kdyby vám náhodou už docházely nápady). Každý rok začíná určitá část populace (ta, která ještě nepochopila tu nesmyslnost) s tím stejným nadšením a odhodláním sepisovat své nereálné cíle do zcela nového zápisníku. Cvičit, chodit spát brzy a konečně začít abstinovat od kofeinu.
No, naprostá většina nejpozději do 4 dní zjistí, že cvičení je příliš vyčerpávající, spánkový deficit už je nový druh závislosti a kofein je potřeba k životu asi stejně jako dýchání. Většina těchto závazků končí stejně jako většina mých úkolů z fyziky – ignorovány a ztraceneny někde na spodu mé tašky. Kdo by se přece vzdal svého zažitého režimu jen kvůli rozhodnutí, které pravděpodobně neudělal bez vlivu nějaké té kapky alkoholu (samozřejmě jen ti 18+).
Pokud jste úspěšně dočetli až sem, zajisté vám neuniklo, že nejsem velkým příznivcem filosofie „nový rok, nové já“. Je to spíše o tom mindsetu, a ne o tom, jestli se číslo na konci letopočtu právě mění, či nikoliv. Když se rozhodnete, že chcete začít cvičit v červnu, skutečně není třeba s tím čekat na nový rok.
Přeji vám všem každopádně mnoho úspěchů, ale i odpočinku a radosti do nového roku.