Začátek prvního ročníku se nese ve znamení těžkých rozhodnutí. V jakém outfitu zazářit první den? Vedle koho se posadit? Být, či nebýt? Chodit na výtvarku, nebo hudebku? Při výběru mezi těmito předměty je pro některé svobodná vůle iluzí. Vzhledem k výrazně vyšší popularitě výtvarného umění za mnohé rozhoduje náhoda. Alespoň v naší třídě se osvědčil “výběr” losováním papírků. Z některých smolařů se tudíž nedobrovolně stali hudebkáři, což negativně ovlivnilo jejich vztah k předmětu ještě předtím, než mu dali šanci.
Jsme vedeni k všeobecnému vzdělání, ke kterému nedílně patří i umění. Některé ale může překvapit seriózní přístup profesorů, kteří jsou pro svůj předmět zapálení. Na základce jsme byli zvyklí třískat do trianglu nebo tvořit mamince přáníčko na Den matek. Je to šok – sluníčko v rohu nahradí šerosvit a Buráky vystřídá Bach.
Co si o tom myslí naši studenti? Zeptaly jsme se dvou anonymních nadšenců z prvního ročníku.
Jak by ses cítil/a, kdybys musel/a chodit na opačný předmět?
Výtvarkářka: Fakt jako špatně, neumím hudebku, já bych netušila nic.
Hudebkář: Byl bych velmi zklamaný a cítil bych nenávist ke školnímu systému.
Co cítíš, když se dozvíš, že odpadá hodina umění?
Výtvarkářka: Depresi. Strašnou. Hlubokou. Protože vím, že jich už nebude tolik.
Hudebkář: Jsem zklamaný. Doplňuji si učivo doma. A modlím se k panu profesorovi.
Jak bys přesvědčil/a někoho, kdo neví, co si vybrat, chodit na VU/HU?
Výtvarkářka: Neměli byste se rozhodovat podle toho, co se vám zdá, že bude jednodušší. Měli byste si vybrat to, co vás baví a co by se vám spíše hodilo do života.
Hudebkář: Já nevím, jestli by to šlo. Dozvíte se spoustu o hudebním umění. Můžete se dozvědět zajímavosti ze života pana profesora.
Tím, že každý obdrží vzdělání jen z jednoho soudku, může se stát, že jeho znalosti z (minimálně) jednoho předmětu značně pokulhávají. Neztrácejte ale naději! Připravily jsme si pro vás šikovnou kapesní příručku. Díky ní se ve vyšší společnosti neztrapníte a okouzlíte nejen své rodiče svými oslňujícími vědomostmi.
