ANAKREONSKÁ LYRIKA
Nástroj svůj si naladím,
vínem hrdlo ochladím.
Smích a život všude kolem,
rozléhá se celým dvorem.
Než ruka do strun udeří,
objeví se u dveří.
Žena krásnější než růže květ,
už nezajímá mě okolní svět.
Rty má vínem zbarvené
srdce mé je tím zjevem omámené.
Krása těla i tváře její
nepřekoná žádná z bohyní.
Hudba i zpěv můj jen pro ní zní,
všechny krásy světa chci poznat jen s ní.
NIGHTMARE
At the night I rove
on day I dream
sky filled by dove
air bringing scream.
In a dense forest without roots,
flamesfull of howling tunes.
I’m burning.
In a stormy sea without salt,
imprisoned in a vault.
I’m diving.
When the dew falls
and the mist disappears.
I finally see them crawl
I’m stiff with a fear.
I can’t even move
I can’t even shout.
I can barely breathe
Please let me out!
SOS
Na funkce pod fousem si nadávám,
grafy už dávno nezvládám.
Derivace, integrace
01010011-01001111-01010011
Limita, asymptoty,spojitosti
taktak se držím své příčetnosti.
Body, osy, aproximace…. Cože?
Začínám si brousit nože
01010011-01001111-01010011
Je to teror,
můj mozek hlásí už jen ERROR
ZEMĚPIS A DEPKA
Brinke na tabuli čmárá
Já své básně skládám.
Něco jako kótu kreslí,
Můj mozek to však nevymyslí.
Mám si otevřít atlas,
Nemám ho, jsem fakt matlas.
K čemu je šířka a délka nevím,
do blba jen smutně hledím.
Pak zavelí “ty k tabuli!”
Já prázdnou mám však kebuli.
Plno otázek má ohledně geografie
Já přemýšlím však, zda létat může zmije.
Plno koleček na tabuli leží
Tady už nepomůžou ani kněží.
Myslel jsem, že chytrý jsem
Teď vím, že byl to jen planý sen.
Mě odváží už do Bohnic
Už nezbylo mi zhola nic.
Však úleva to pro mě je,
Brinke mne tu nenajde.
Anna Havlíková